V sobotu večer jsem si připravila přadýnka do čtyřprocentního roztoku vody s octem a nechala je tam přes noc. Takový ten klidný začátek, kdy má člověk pocit, že má všechno pod kontrolou.
V neděli jsem se pustila do barvení. Kuchyň jsem si připravila jako malou dílnu, barvy jsem si naředila a v hlavě už jsem měla jasnou představu, co chci zkusit – část jsem chtěla mít promyšlenou dopředu a část nechat vzniknout až při samotné práci.
No… realita měla ale jiný plán.
Hned při prvním přadénku se mi podařilo převrhnout barvu. A ne jen tak decentně. Loktem jsem ji poslala přímo po kuchyňské lince. V tu chvíli to vypadalo spíš jako scénka z nepovedeného experimentu než tvořivý proces.
Rychlá reakce byla jasná – chytit jedno přadénko a „zachránit situaci“. Takže jsem ho vlastně použila i jako pomocníka na úklid a zároveň se v něm barva trochu vymáchala. Kuchyňská linka tím pádem dostala nový vzhled… a já taky trochu nervy navíc.
Nakonec to ale dopadlo překvapivě dobře – barva na přadénku vypadá hezky, jen cesta k výsledku byla trochu méně elegantní, než jsem si představovala.
Hlavním cílem byl pooling, takže jsem pak zkusila ještě dvě další přadýnka touhle technikou. U jednoho se mi ale barvy začaly slévat dohromady a celkově jsem měla pocit, že se mi ten den úplně nedaří tak, jak bych chtěla.
Nechci říct, že by mě to nebavilo… ale upřímně – trochu mě to otrávilo. Zároveň ale přesně vím, kde jsem udělala chybu, a příště to udělám jinak.
Zbylá dvě přadýnka jsem už nabarvila spíš „klasicky“, bez experimentů, protože jsem to chtěla v klidu dokončit.
Takže shrnutí? Veselé, neveselé barvení. Ale i to k tomu patří. 🎨
Všechna ručně barvená klubíčka najdete v mém eshopu tady https://eshop.zvlny.cz/rucne-barvena-vlna/
